Při sobotním grilování Anežka zatoužila zkusit rozdělat oheň lukem.
Koukli jsme na instruktážní video a vyrazili na suchou trávu. Luků máme ve sklepě několik už pěkné starých z táborů, ale na tohle stačí. Jako tětivu jsme použili paracord.
Spodní prkýnko jsme měli smrkové a vrták z buku. Nejdřív z klacku, co jsme sebrali v lese, ale po několika nezdařených pokusech táta přinesl delší bukový váleček, co má na stěhování soch. Tím jak byl delší se o dost lépe držel ve správné kolmé poloze.
Rozfoukávání vyvrtěného uhlíku chce taky praxi – nejlepší je dlouhé táhlé foukání.
Ve vrtění lukem jsme se všichni různě střídali a uhlík se nakonec podařilo rozfoukat tátovi. Po tom co jsme zapálili oheň a začali péct maso k (trochu pozdnímu) obědu jsme ještě udělali pokus s vrtákem z lesa a Anežce se také podařil rozfoukat oheň.
Dejvy taky zkoušel rozdělat oheň “lupou” vytvořenou z igelitového pytlíku naplněného vodou. Sluníčko je ale asi ještě slabé, tak tohle zase někdy příště.